Velikost textu:   A    A    A

Poncar, Vacek, Vejvoda - česká a moravská dechovka

Hrádek 23. 2. 2019, cyklus MUZIKA –krajina duše –ročník I., díl 2.
„Už je to dávno, tak docela dávno,“ sdělil nám úvodem  Petr Kašpar a myslel tím, že utekly víc než tři roky od poslední hudební přednášky z r. 2015 věnované české dechovce.
K dechovce jsme se tedy spolu s ním opět vrátili, ale čerpali jsme tentokrát nejen z českých luhů a hájů, nýbrž zabrousili jsme i do těch moravských.  Historie tohoto žánru nicméně nemůže pominout slavný triumvirát: Poncar, Vacek, Vejvoda. Není bez zajímavosti, že K. Vacek působil i v Osvobozeném divadle, spolupracoval s R.A. Dvorským a skládal i taneční a džezovou hudbu.
Trochu jsme také zavzpomínali na minulé doby, které přály velkým dechovým orchestrům. V současnosti je klasická dechovka víceméně popelkou na ústupu, přestože patří k naší dlouhodobé tradici.  Dnes se s ní setkáváme nejvíc na jihu Čech nebo na Moravě. Je třeba také dodat, že dechovka, to není  jen valčík a polka, ale také tango nebo waltz nebo také pochody. (Mimochodem, tancovali jste někdy polku na Kmochův pochod? Kam se hrabe posilovna  :-)
Každopádně jsme si Petrovu přednášku na téma dechovka zase užili a připomněli si, že pro každého skladatele, je nejvyšší pocta, když jeho melodie zlidoví a předávají se z pokolení na pokolení. Pánům Poncarovi, Vackovi i Vejvodovi se této pocty po právu dostalo. S dechovkou krásně ladily i Jarmilčiny výborné povidlovomakové koláče. Příště nás čekají Dvořákovy Slovanské tance – připravte si kroje  :-)    
P.S. Díky za podporu a spolupráci Helence a Václavovi Tůmovým. A kdybyste snad pořád nevěděli "proč ta sova tolik houkala" nebo "proč ten jetelíček roste u vody," víte koho se  zeptat. :-) 

D. Marková - Zvonkohra

Komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář


Vkládat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé. Přihlásit se můžete zde.